Cesta na dovolenou

Cestování. Pro někoho slast, pro druhého noční můra. Každý to máme nastaveno nějak jinak. Je ovšem fakt, že většina jsou lidé, kteří nemají cestování jako takové moc rádi. Proč? Protože nemají. Je to pro ně stresující zážitek. A to netuší, že si to z větší části dělají vlastně sami.  

Například balení věcí nechávají zásadně na poslední chvíli. I večer před cestou by pro ně měl být málo, a proto je dobré začít klidně i dva nebo tři dny před odjezdem. Tak totiž ještě může vyprat to, co „nutně potřebuje“ u moře.  

Některé dámy mají dva nebo tři kufry, a ještě se jim to zdá málo. Proto se není co divit, že jsou nervózní už před cestou. Neví co do nich přesně nacpat, a tak tam něco dávají a něco zase vytahují. Když se pak dozví, že se jede vlakem, a ne autem až na místo, mají spousty řečí a nechtějí se kufrů zbavit. Jenže, přece jen, člověk má dvě ruce, že ano. Takže může vzít kufry jen dva. Pokud si ovšem o k vlaku a od něj do hotelu nezajistí odvoz. A kufry nepošlou jako spoluzavazadlo.  

Nu a pokud ne, tak je třeba tyto zavazadla dostat do vlaku, nahoru na polici a cestou je hlídat, aby je nějaký lapka neukradl. Takže je celá cesta naší fiktivní dámy jedny nervy. Navíc pak dostane hlad a ve vlaku není občerstvení. Nevadí, ale ve kterém kufru to je? A tak milá dáma ve vlaku v kupé, kde je dost lidí loví pracně svůj kufr, aby zjistila, že má v šatech vyklopenou hořčici a rajčátka, že se válí mezi botami. Takové cestování není dobré a je akorát tak skutečně o nervy.  

Proto je lépe kufry skutečně poslat a občerstvení mít po ruce v něčem jiném. Vyplatí se takový ten malý batůžek na záda, nebo nějaká taška přes rameno. Tam se dá občerstvení a je to. Ne, doklady tam rozhodně nedávejte. Nikdy. Jednak se vám může stát, že přijdou do styku s jídlem, ale spíše se stane, že vám tohle zavazadlo někdo šlohne. Bez jídla se obejdete, bez dokladů a peněz jen těžko.